REPORTÁŽ  Pokud jsem minulý týden psal, že běhu v Kbelích se zúčastnila minivýprava ISC, pak účast na populární Pečecké desítce byla ještě menší – do Peček jsem totiž odjel sám! Bruslařská sezóna ještě nezačala a tak je zatím čas věnovat se i jiným, u mě běžeckým aktivitám.

Pečecká desítka patří k těm nejlepším závodům co se u nás každý rok konají, a přesně to si říkalo i rekordní množství běžců (650), které se letos na populární desítku vydalo. Jak jsem si vyzkoušel již loni, nejlepší spojení do Peček je vlakem, kam jsem ani ne za hodinku z Prahy také dorazil.

V Pečkách jsem se přivítal s Martinem Máčelem a Petrou Havlasovou, které jsem tak dlouho nadšeně vyprávěl o svých běžeckých zážitcích až jí to nedalo a po třech týdnech běhání se přihlásila na svůj první závod – tak to má být, nač váhat, že.

Registrace probíhala v místní sportovní hale, vyzvedl jsem si číslo, chip a šel se proběnout. Chvíli jsem ještě pokecali s Martinem, nadšeně mě vyprávěl o 24 hodinovém závodě na bruslích v Holandsku, pak jsem dal Petře nějaké rady před závodem, pár běžeckých suvenýrů a šlo se k hasičské zbrojnici na start.

Ten byl ohlášen na 11:45 a v ten čas se take odstartovalo. První kilometr vedl centrem po dlažbě a tak jsem raději běžel tak abych to měl co nejrychleji za sebou a bylo z toho 3:50 na první kilometr, což nebyl špatný začátek. Dál to ale bylo horší, následovalo mírné, ale táhlé stoupání a to prakticky až na otočku a já se v tu chvíli v duchu omlouval Martinovi Kuchařovi že jsem označil Kbelskou desítku za kopcovitý závod – oproti Pečkám je to naprostá placka!

Na otočce jsem byl v 19:59, tedy bída (ale protivítr byl fakt hnusnej) a začal jsem propadat skepsi, abych to vůbec dal pod 40 minut, no to by byla docela ostuda, mám tady record 0:39:29 ale že bych ho letos ohrozil na to není ani pomyšlení.

Zpět do Peček se běželo lépe, navíc Petra mě uviděla a povzbudila mě a já jsem se konečně rozběhl. Trať se začala mírně svažovat, takže se běželo trochu z kopce a když jsem na 7. kilometru kontroloval čas, měl jsem k dobru 12s na to abych to dal pod 40 minut. Na 8. kilometru pak 15s a to už jsem doufal, že to v tom limitu dám, pokud to tedy nějak nepodělám.

Poslední kilometr, zhruba 500m před cílem jsem dokonce předběhl dva běžce, to jsem se docela rozběhl ale pak jsem bohužel nepřečetl dobře situaci za sebou (ohlédl jsem se doleva místo doprava, taková blbost!) a na cílové čáře mě pak jeden z těch běžců pochopitelně zprava předběhl! Docela mě to naštvalo a později ještě víc, když jsem si přečetl že díky jsem skončil na 100. místě a ne na 99.! Ale čas nebyl zas tak hrozný (0:39:33), opět negativní split (druhá polovina rychlejší) a kdybych se podíval na hodinky, mohl jsem to dát i o ty 4s rychleji a udělat si traťový osobní rekord – škoda, mám kontrolovat čas i když si myslím že to není potřeba a hlavně běžet až do cíle na maximum a ne jen naplno.

Po doběhu jsem počkal na Petru, ta se doslova vřítila do cíle (tady jsem si z ní měl vzít příklad jak se finišuje) ve svém osobním rekordu 0:58:45 – byla to totiž její první desítka a hned osobák! Petra chtěla hlavně doběhnout, nechtěl být poslední a tajně doufala, že se jí to podaří pod hodinu a všechno jí vyšlo, takže jí tímto ještě jednou gratuluji!

Po závodě jsem se převlékl a zašel na párek a postřižinské pivo, které se tady tradičně rozdává. Za 70,- startovného párek, pivo, tričko Mizuno, energy drink a časopis Run, to by možná mohlo nalákat přístí rok do Peček i Pavla s Martinem, tedy pokud pro ně ta Kbelská desítka nebyla tou poslední desítkou v životě!
 

Naše klubové desítkové závody měly ještě dohru na bruslení v garážích, kde mě Martin Hejný přivítal slovy “co jste to na těch desítkách proboha dělali?” a nezapomněl dodat, že on sám má desítku za 29 minut. Na mou otázku jestli se v tom čase nespletl, řekl že ne, ale že to bylo v době kdy mu bylo 27 let. Každopádně Martin si zaslouží tímto výkonem můj velký obdiv, jelikož se tímto časem zařadil na 21. místo v českých historických tabulkách, jen 6s za takového velikána českého běhu jakým byl Emil Zátopek, jak se můžeme dočíst zde . Škoda jen že tam Martina zapomněli dopsat, ale to se bohužel někdy stává. Navíc pokud by Martin zaběhl svůj nejlepší čas loni, měl by nominaci na ME jistou, jak vyplývá z nominačních kritérií atletického svazu, jelikož nikdo na 10km kvalifikační limit nesplnil.

Stránky závodu: http://pecky10km.wz.cz/
Výsledky:  http://behycz.s3.amazonaws.com/media/files/vysledky/pecky10km2011v_K0LO.xls?1300116211

František Míček