REPORTÁŽ  (edš) Pravidelný čtenář našeho webu bude jistě mile potěšen externím příspěvkem, který právě dorazil do naší redakce. Jedná se o reportáž z Lužických jezer a jeho autorkou není nikdo jiný než bývalá členka týmu ISC Praha Eva (doposud)Šodková, která se ve svém článku vrátí o 14 dní zpět a připomene nám tu neopakovatelnou atmosféru závodů v Lužici.

Zde je tedy reportáž Evy (doposud)Šodkové:

Před druhým prázdninovým víkendem odcestovala výprava čítající závodníky Winjay ISC Praha, Inlinetalent Stars a Tempish Inline Team na vyhlášené závody v německé oblasti Lausitzer Seenland. Místo v kempu nám ochotně držela rodina Kuchařů, protože Martin opět neponechal nic náhodě a přijel se na místo aklimatizovat o pár dnů  dříve než všichni ostatní.

Start závodu na 100 km. Kompresní podkolenky patří již k běžným trendům 21. století, zelené brusle a krosna na zádech se jim blíží mílovými kroky.

Již na cestě nás popoháněl k vyšší rychlosti s tím, že čeká, abychom si společně projeli trať časovky následujícího dne. Kolem čtvrté hodiny pátečního odpoledne jsme byli na místě. Nevím, kdo použil první slovo kemp ... louku bez záchodů, sprch či dokonce recepce a elektriky tak nazývají možná vojáci, já byla z nastalé situace trochu v šoku a nepomohlo tomu ani Martinovo ujištění, že voda z hydrantu na druhé straně louky zatím teče a nikdo se z ní ještě nepos…

Za Martinova povzbuzování jsme se rychle převlékli do sportovního, přesun autem na start zítřejšího závodu byl dílem chvilky. Současně s dotažením přezek a tkaniček bruslí začaly na zem dopadat první kapky. Déšť houstl a houstl a my se vydali na trať, ale v autě. Většina zúčastněných se snažila zapamatovat si, v jakém místě byly dvě nejostřejší zatáčky s dešťovými loužemi přes celou cestu, zatímco Jarda jako řidič vozu dumal nad tím, na kolik ho asi přijde prohlídka trasy u německých policistů, jelikož jsme se celou dobu pohybovali v zákazu vjezdu. Ostatní pochybami tak nakazil, že k otočce značící polovinu trasy nikdo neměl nervy dojet.

Eva Šodková v maratonském závodě. Kluci z KSB Liberec (v oranžovém) všichni jako jeden muž ukazují na místo za plotem, kde mají výbornou točenou zmrzlinu.

Sobotní ráno bylo ve znamení předzávodního stresu. Martin s Davidem, Markem a Jardou spěchali pilně najíždět zatáčky závodní trasy a dívčí část výpravy šla bojovat s jazykovou bariérou na registraci. S maximálním usilím se nám podařilo vysvětlit mladé, lehce nechápavé organizátorce, kterých závodů se chceme zúčastnit a získat čísla. Bohužel nad naše síly bylo opravit překlep  ve jméně Martina Kuchaře a ten tak po celý víkend startoval pod pseudonymem Martin Kuchal. Sám Martin to bral statečně a se slovy „Já si je teda vykuchám!“ se odebral na start.

Na trati časovky na 10 km získal Martin Kuchař (Inlinetalent Stars) prvenství časem16:53, o čtyři vteřiny před svým největším sokem Benjaminem Bräuerem z GDTR Sachsen, velmi dobře jeli i další čeští zástupci - 4. místo celkově (1. v kategorii M3) David Novák 17:31 (Tempish Inline Team) , 7. místo (3. v kategorii M3) Marek Handl 18:04 (Winjay ISC Praha), pěkné 9. místo (4. místo v kategorii M4) získal Jaroslav Zíka18:20 (taktéž Winjay ISC Praha). Závod žen ovládla Tina Strüver (Turbine Halle) časem 17: 43, která deklasovala nejen všechny své soupeřky včetně Evy Šodkové (Tempish Inline Team) ale i většinu mužských soupeřů a obsadila tak celkové šesté místo.

Martin Kuchař vítězným gestem zároveň tipuje výsledek fotbalového utkání Sparta Praha vs. Häcken (2:2).

V neděli v 9:00 byl odstartován závod na 100 km. V početném balíku závodníků se pokusil nástupem hned v úvodních kilometrech oddělit „zrna od plev“ Martin Kuchař podporovaný Davidem Novákem a Jaroslavem Zíkou.  Po bezmála tříhodinové bitvě byl k vidění skvělý finish Martina Kuchaře (Inlinetalent Stars), kterým obhájil svůj zlatý “debl” z loňského roku. První místo v čase 2:57:34 opravdu svědčí nejen o promyšlené taktice boje a dobrém rozvrhnutí sil, ale hlavně o vynikající formě.  Ve druhé skupince se s společně s neskutečnou „Týnou Štrůdl“ přiřítil i David Novák (Tempish Inline Team), čas stlačil pod magickou hranici 3 hodin a obsadil 8. místo (2. místo v kategorii M3).

9. místo je jistě povzbuzením do dalších závodů i pro Jardu Zíku (Winjay ISC Praha), který dojel ve velmi dobrém čase 3:03:42. S 2. místem místem se tentokrát musela spokojit Tereza Klimešová, obhájkyně zlata z předloňského roku, která na vzdálenost 100 km udržela průměrnou rychlost nad 30 km./hod. a uhájila svou pozici před Susann Adermann z OBFST, ale na prvenství letos bylo třeba víc. Stokilometrovou trať také statečně zdolala v čase 3:44:40 Daniela Veverová, v kategorii Z4 se tím zařadila na 5. místo.

Jarda Zíka ve vedení, pronásledován Tomášem Kalivodou. V pozadí pan Kalivoda senior.

Mezitím byl odstartován závod na maraton, po pár minutách se na čele vytvořila dvanáctičlenná skupinka čítající zhruba polovinu německých bruslařů a polovinu českých. Než jsme s kluky z KSB Liberec domluvili nějakou účinnou taktiku, jeden z mladých německých bruslařů klopýtl a upadl, následoval ho jeho kolega, pro Michala Nepovíma (Winjay ISC Praha)  nezbylo na úzké cestě místo, zkusil objet kolizi bokem mimo stezku, ale zle to dopadlo, brusle se okamžitě zastavily a „na supermana“  zaplachtil mezi ostré kamení podél cesty. Ve stavu největšího rozrušení jsem náhodně přeskočila oba ležící v trati a spěchala informovat kluky z Liberce okupující čelo závodu, že „Nepáč je mrtvej“ a s jeho pomocí v taktice proti Němcům už nemůžeme počítat.

O to větší bylo překvapení, když nás zhruba za pět kilometrů Michal alias krvavé koleno (kdyby jen to) dojel, vezoucí si na zádech oba Němce.  Koncovku závodu jsme takticky zvládli dokonale, Michal Nepovím (Winjay ISC Praha) nabitý vyplavenými endorfiny sprintoval do cíle jak nikdy předtím, pronásledovaný dalším Čechem Romanem Fajkusem (KSB Benátky). První místo v čase 1:18:31 budiž mu útěchou za utržené šrámy. Konkurence německých závodníků pak těžko objížděla můj záměrně vypuštěný finiš, který mi bohatě stačil na 1. místo v kategorii žen, čas 1:18:32. 

Michal Nepovím (vlevo) svádí nelítostný souboj v závěrečných metrech maratonského závodu se svým bratrem, jednobuněčným dvojčetem Michalem Povímem (vpravo).

Krásné prostředí, závodní trať prvotřídní kvality, hojně zásobená občerstvovací stanice a pohodová atmosféra v „kempu“ mě jistě bude lákat i v příštím roce, těším se zas na viděnou u Lužických jezer!

 
Stránky závodu: http://www.seenland100.de/
Výsledky: http://www.lausitz-timing.de/index2013.php?link=lsl13
  

Eva (doposud)Šodková (Tempish Inline Team)