ISC Praha - Speed Skating Team

Garmin Forerunner 210

 RECENZE  (fm) Na začátku sezóny jsem byl požádán, zda-li bych provedl test sporttesteru Garmin Forerunner 210. Úkol jsem s radostí přijal, jelikož do této doby jsem měl zkušenost pouze s přístrojem RS200 od firmy Polar, který však na rozdíl od modelu Forerunner 210 neměl integrovaný GPS přijímač.

A právě možnost konečně vyzkoušet přístroj s podporou GPS byl ten hlavní důvod, proč jsem se hned a s chutí dal do testování.

 

Obsah balení

Ihned po otevření malé, kompaktní krabice, ve které je přístroj uložen, jsem začal prozkoumávat její obsah. Kromě přístroje samotného je součástí balení USB kabel propojující přístroj a počítač, nabíječka na 220V (s USB výstupem – nabíječka se propojí s přístrojem přiloženým USB kabelem), hrudní pás s jednotkou monitorování srdečního tepu, tištěné uživatelské příručky v několika jazykových verzích a CD.

I když sám osobně dávám přednost manuálu (či příručce) v anglickém jazyce, překvapila mě skutečnost že součástí balení nebyla tištěná příručka v českém jazyce. Český manuál pak nebyl ani na přiloženém CD. Nevím jestli tomu tak bylo proto že jsem měl k dispozici testovací vzorek poskytnutý společností Garmin, je tedy možné že přístroj v maloobchodní síti je dodáván i s kompletní českou dokumentací.

Nejprve jsem předpokládal že CD bude obsahovat i nějaký software pro práci s daty ze sporttesteru, bohužel nic takového jsem na CD nenašel a veškerý software (Communication Plugin, GTC – Garmin Training Center) jsem si musel stáhnout přímo z oficiálních stránek Garmin. Navigace na stránkách byla však přehledná a stáhnutí příslušného software bylo otázkou pouhých několika minut.

 

Ještě předtím než jsem se začal podrobněji zabývat přístrojem, provedl jsem na stránkách Garmin registraci produktu a zároveň si i vytvořil svůj uživatelský profil – služba Garmin Connect umožňuje upload dat přímo na server Garmin, což já osobně považuji za velmi praktické. K takto uloženým datům se dá přistupovat z jakéhokoliv počítače připojeného k  internetu, případně data mohou být okamžitě sdílena prostřednictvím tzv. social networks (Facebook atd.).

Seznámení s přístrojem

Nebudu zapírat že jsem měl zpočátku jisté obavy, zejména co se velikosti přístroje týče (nemohl jsem se zbavit představ modelu Forerunner 310, tedy přístroje o velikosti počítače první generace z počátku 60. let). Čekalo mě však milé překvapení. Model Forerunner 210 svojí velikostí jen o něco málo přesahuje velikost běžných hodinek či sportesterů bez GPS, což je vlastnost více než pozitivní – lze tedy bez problémů přístroj nosit  i jako obyčejné hodinky bez toho aniž by člověk působil jako astronaut právě se vracející z náročné vesmírné mise.

Vzhled i tvar hodinek tedy naprosto uspokojil mé představy ideálního sporttesteru. Další věcí ze které jsem měl velkou radost je velmi kvalitní provedení řemínku. Pokud zde budu srovnávat můj předešlý model od Polaru a stávající Forerunner 210, pak Garmin rozhodně lépe sedí na ruce. Je to dáno tím že řemínek je širší, masivnější, ale i a i lépe tvarovaný, takže výborně přilne. Vzhledem k pravidelnému perforování není pak problém připnout tester tak, aby perfektně „seděl“ bez toho aby nepříjemně tlačil.

Zajímavostí která upoutala mojí pozornost (zvědavost) byla skutečnost, že na přístroji jsou čtyři tlačítka, z nichž jsou tři pogumovaná a pouze jedno (levé dolní, funkce Menu) pogumované není. Nevím proč právě toto tlačítko, na funkci přístroje to však nemá sebemenší vliv. U všech tlačítek je na okraji displeje uveden jejich popis, což považuji za velmi praktické zvláště pro první seznámení s přístrojem.

 

Displej je velký a dobře čitelný a to i ve tmě, kdy se jedním z tlačítek (levé horní, Light) aktivuje modré podsvícení displeje.

To by tedy bylo na úvod asi tak vše, nyní se pojďme podívat na přístroj trochu blíže.

Základní funkce

Po nezbytném vybalení všech součástí bylo nutné přístroj nejprve nabít. Samotné nabití trvalo něco okolo 1 hodiny, což považuji za více než přijatelné. Provozní dobu uvádí výrobce v závislosti na typu provozu : při plném využití GPS je provozní doba odhadována na 8 hodin, při využívání GPS 45 minut během dne pak okolo 1 týdne a pokud nebudeme GPS využívat vůbec, lze přístroj používat bez nabíjení až 3 týdny. Podobná čísla jsem získal i při svém testování, i když dle mých zkušeností byla výdrž baterie nepatrně kratší než uvádí výrobce.

Když byl přístroj úspěšně nabit, mohl jsem přistoupit k nastavení přístroje. I zde jsem pátral po češtině, kterou jsem nakonec našel pod označením Angličtina. Jelikož celý svůj život při práci používám angličtinu s jejíž terminologií jsem více než sžitý, po možnosti nastavení přístroje na český jazyk jsem ani moc netoužil. Ale je tady.

Ještě k nastavení : nastavení se provádí v několika různých úrovních menu. Zde bych měl menší připomínku. Pro přechod do menu je nutné stisknout tlačítko Menu po dobu 3s. To není zas tak velký problém. Problém nastává pokud potřebuji v menu nastavit různé údaje v různých úrovních. V tom případě se po nastavení jednoho údaje v úrovni jednoho menu automaticky vracím zpět do základního zobrazení (čas) a pro další nastavení musím opět podržet tlačítko Menu po dobu 3s, což se mě zdálo jednak velmi nepraktické a časem i mírně iriritující! Naštěstí se nastavení údajů neprovádí až tak často a tak tuto skutečnost nepovažuji za tak obrovský problém.

Základní nastavení (Settings) obsahuje nastavení času, formátu času, zapnutí zvukových alarmů, nastavení délkové jednotky (km/míle), výběr mezi zobrazením rychlosti nebo tempa (jedno nebo druhé!). Dále je zde uživatelské nastavení (User profile) kde je nutno zadat údaje jako věk, váha, výška a zda-li jste celoživotní sportovec – toto nastavení je důležité pro správný výpočet spálených kalorií.

Mezi další funkce přístroje patří zobrazení historie (velmi omezené údaje), nastavení automatického označování kol (omezený výběr vzdálenosti, lze volit jen mezi několika základními délkami jako např. 1km), nastavení zón dle srdečního tepu, nastavení zvukového signálu při překročení určité zóny srdečního tepu a v neposlední řadě i funkce budíku (velmi vítám!).

 

Velmi praktickou funkcí je možnost nastavení intervalového tréninku, kdy si můžeme vybrat zda-li jednotkou bude vzdálenost nebo časový úsek. Zvolíme si délku úseku a čas odpočinku, počet opakování a – je to! Velmi praktické a jednoduché. Vzhledem k integrovaému GPS přijímači nemusíme kroužit po změřeném oválu ale můžeme trénovat prakticky kdekoliv, kde je GPS signál

V nastavení přístroje pak lze ještě aktivovat snímač tepové frekvence případně footpod (nebyl součástí testovaného modelu, proto netestován).

Použití v praxi

Jelikož se řadím mezi uživatele sportesterů bez zkušenosti s GPS, bylo mým největším překvapením když jsem chtěl při prvním běhu zapnout stopky a hned běžet. Chyba lávky! Pomalu mě bylo jasné, že tak rychle to nepůjde – tedy šlo by to, ale v tom případě bych neměl údaje o uběhnuté vzdálenosti a ani údaje o tom kde jsem vlastně běžel. To jsem pochopitelně nechtěl a tak jsem musel čekat, než proběhne GPS inicializace a vyhledání satelitů. Zde velmi záleží na tom kde se nacházíme. Pokud jsme v bytové zástavbě, vyhledávání trvá déle než vyhledávání někde na volném prostranství. Dle mých zkušeností se jedná o dobu okolo 1 minuty, v určitých případech někdy i delší. Každopádně je nutné s tímto počítat – zejména před začátkem závodu, aby GPS signál byl k dispozici.

Když jsem měl již potvrzeno, že signál je v pořádku, mohl jsem vyběhnout. Bylo velmi příjemné kochat se pohledem na hodinky a vidět, kolik kilometrů jsem to vlastně uběhl! Po startu aktivity je v horní části displeje standardně zobrazena uběhnutá vzdálenost (dle nastavená v menu buď míle nebo km), v prostřední části (největší údaj) pak čas a v dolní části buď tempo nebo rychlost (opět dle nastavení v menu, může se jednat o průměrný, aktuální údaj nebo o tempo či rychlost kola). Po stisknutí tlačítka Page/Menu lze zobrazit další dva údaje v prostřední části displeje, a to tepovou frekvenci nebo čas. Je celkem škoda že uživatel nemá možnost určitého předdefinování údajů které by chtěl vidět (jako třeba u modelu RS200 firmy Polar), já bych takovou možnost v praxi určitě uvítal – při různých aktivitách mě zajímají různé údaje. Bohužel zde je to dáno zejména tím, že model Forerunner 210 se řadí mezi ty přístroje s co možná minimem funkcí, tedy mezi tzv. „entry level“ modely.

Zajímavou funkcí je možnost automatického označování kol, což jsem nejprve velmi uvítal. Bohužel zde zase je určité omezení, jsou předdefinovány jen některé vzdálenosti (1km, 1,5km, 2km), což moc praktické není. Opět, zde bych uvítal větší flexibilitu, případně možnost označit v určitém místě trati konec kola manuálně s tím, že další kolo by si přístroj pamatoval sám dle GPS souřadnic (využití např. na ovále či dráze). Takto automatické označování kol (či úseků) využívám jen při inline maratonech kdy mě ani tak nejde o čas na určitý úsek, jako o čas konečný. Při většině (silničních) běžeckých závodů  pak funkci automatického označování kol nevyužívám, jelikož chci přesně vědět svůj čas a tempo na 1 km – v tom případě je nutné každé kolo (úsek) manuálně označit stisknutím tlačítka Lap.

Kromě sledování tepové frekvence s nastaveným alarmem v případě překročení maxima či minima se mě velmi osvědčilo používání intervalového tréninku. Pokud bych tedy měl jmenovat funkci která na mě udělala největší dojem, pak je to právě funkce intervalového tréninku. Nastavení je velmi jednoduché (viz. nastavení) a pak již stačí jen trénink aktivovat. Nejprve je nabídnuta možnost rozehřátí (Warmup) a teprve při potvrzení konce rozehřátí (libovolně dlouhé), následuje první fáze intervalu následovaná fází odpočinku. Takto se to opakuje podle nastaveného počtu opakování a vše končí fází výklusu (opět libovolná délka). Teprve po jejím ukončení je konec celého intervalového tréninku.

 

Na závěr bych zde ještě zmínil používání hrudního pásu se snímačem tepové frekvence. Se snímačem jsem neměl žádný problém, fungoval naprosto bez problémů a to i ve chvíli, kdy jsem hrudní pás pro lepší kontakt s pokožkou nenamočil – něco podobného by bylo nemyslitelné s hrudním pásem dodávaným s modelem Polar RS200. Jediným problémem spojeným s používáním hrudního pásu jsem objevil až v souvislosti s ukazatelem spálených kalorií. Pokud jsem pás použil, kalorie se počítaly správně. Pokud jsem ale při dalším použití přístroje pás nepoužil, kalorie zůstaly stejné jako při posledním použití přístroje. V takovém případě ale jen stačilo provést reset přístroje, tedy vypnout a zapnout používání snímače tepové frekvence.

Z pohledu běžce

Jako běžec jsem v přípravě, kromě základních funkcí jako měření tepové frekvence nebo počet uběhnutých kilometrů, nejvíce uvítal výše zmiňovanou funkci intervalového tréninku. Díky integrovanému GPS přijímači odpadla nutnost běhat intervaly na dráze, případně tam kde jsem měl přesně změřenu vzdálenost – přístroj mě nyní sám upozornil, jakou vzdálenost jsem již uběhl.

Jestliže si při tréninku sleduji hlavně svoji tepovou frekvenci, případně rychlost běhu, při závodě, tedy zejména od půlmaratonu výše, je pro mě důležitý zejména čas na kolo, tedy na určitý úsek. Tím úsekem je velmi často 1 km, při závodech s větším počtem kol pak jedno kolo. Když jsem poprvé pátral po možnosti jak zobrazit na displeji právě čas na kolo (Lap time), tvrdě jsem narazil : nic takového zde není!  V rámci menu se dá pouze změnit dílčí nastavení displeje – tedy jestli chci vidět aktuální či průměrnou rychlost, případně aktuální, průměrné tempo či tempo na kolo. V mém případě jsem tedy místo zobrazení času na kolo musel provést tu změnu že jsem si nechal zobrazit průměrné tempo na kolo, abych vědel, zda-li běžím podle plánu (většinou mám dopředu spočítán čas na 1 km, ale stejně dobře znám i tempo na 1 km). Problém jsem tedy vyřešil, ale ...

A zde bych tedy měl určitou výtku. V rámci aktivity sice lze na displeji přepínat mezi různými údaji, ale většina těchto údajů je přesně daná : je to uběhnutá vzdálenost, čas, tepová frekvence, tyto údaje jsou pevně předdefinovány. Jediné co lze měnit je tak údaj ve spodní třetině displeje zobrazující buď rychlost nebo tempo (nastavení se provádí v menu). A opět – v rámci aktivity již nelze tyto zobrazované údaje měnit! Sám o sobě to považuji za nešťastné, určitě bych uvítal možnost kdyby si uživatel mohl předdefinovat displej k obrazu svému. Myslím si že přístroj má k dispozici všechny údaje a tak nevidím důvod, proč by je nemohl zobrazovat. Snad ve vyšší modelové verzi je tento problém vyřešen lépe ...

Z pohledu inline bruslaře

Jako bruslař jsem pochopitelně uvítal možnost zobrazení aktuální rychlosti – zejména při závodech se může jednat o zajímavý, leč ne tolik podstatný údaj! Jinak jsem víceméně využíval stejné  funkce jako při běhu, tedy intervalový trénink, upozornění na překročení zóny srdečního tepu apod.

Určitou připomínku bych však měl i zde, nesouvisí ani tak s využitím přístroje pro inline bruslení, je to spíš jen shoda okolností že právě při inline závodech jsem na tento „problém“ narazil. Jedná se o způsob ukládání dat po skončením aktivity. Pokud data neuložím (tzn. je nutné stisknout tlačítko Reset po dobu 3s), zůstávají v přístroji a při příštím stisknutí tlačítka Start dochází k tomu že se prostě pokračuje tam kde jsme skončili. Ano, to je přeci normální, řekne si většina z vás, jenže pokud dojedu jeden závod a během chvíle jedu druhý, lehce na podobnou věc zapomenu a malér je na světě.

Osobně bych tedy uvítal aby k uložení dat docházelo jednodušším způsobem (ne 3s stisknuté tlačítko), případně abych byl při příštím zahájení aktivity (tj. v momentě vyhledávání GPS spojení) upozorněn, že již mám v přístroji data, která nebyla uložena. Tím by se určitě předešlo řadě pozdějších nesrovnalostí.

Garmin Connect

Jak jsem již zmínil, Garmin nabízí v podstatě dvě možnosti analýzy dat (pokud tedy pominu komerční software ostatních firem které jsem ale nezkoušel) : Garmin Connect s přímým uploadem dat na server Garmin a dále pak GTC (Garmin Training Center) software, který se nainstaluje přímo na počítač. Jelikož se mě přes veškeré úsilí nepodařilo nahrát data z přístroje do GTC, budu se v této recenzi zabývat pouze internetovou aplikací Garmin Connect.

Po přihlášení do služby Garmin Connect máme na výběr několik možností : procházet si své dosavadní aktivity, stanovit si svůj cíl, nahrát data z přístroje, vytvářet své cíle, monitorovat svojí váhu atd. Zde je opět možnost volby jiného jazyka než angličtiny a mezi nabízenými jazyky je i čeština. Ale opět, ruku na srdce : pro mě osobně je daleko přirozenější nastavení angličtiny a s ní spojené názvy jako Dashboard; český překlad Palubní deska zní sice zajímavě, ale mě moc neříká. Ale ta možnost češtiny tady je.

Nahrání dat z přístroje je otázka chvilky : přístroj připojíte USB kabelem do počítače, kliknete na ikonku Upload a už máte na výběr seznam aktivit uložených v přístroji. Ty aktivity které ještě nebyly nahrány na server jsou automaticky označeny a připraveny k nahrání – není třeba ale nahrávat všechny, celkem snadno lze provést svůj vlastní výběr.

Po nahrání dat na server je možno provést editaci dat – tedy doplnit název aktivity, druh aktivity (kolo, běh, brusle atd.) a pak přejít na zobrazení údajů o dané aktivitě. Zde je možno vidět všechny údaje, které přístroj zaznamenával po dobu celé aktivity – grafy rychlosti, tepové frekvence, výškových rozdílů, spálené kalorie. Nedílnou součástí je i mapa s celým úsekem zdolané trasy s možností následného zobrazení v Google Earth. Dále je možno pomocí integrovaného přehrávače projít si celou trasu od začátku do konce a přehrát si některé zvláště oblíbené, či povedené, pasáže (tedy alespoň co se grafu týče). Já osobně jsem také více než uvítal možnost exportu dat, případně přenos dat zpět do přístroje – vždy je dobré vědět že data uložena na serveru lze nějakým způsobem dostat zpět!

Další z možností které Garmin Connect nabízí a které bych zde rád zmínil, je možnost záznamu své váhy (manuální vstup), vytváření reportů za určité období s následnou možností tisku či exportu do Excelu a v neposlední řadě i vytváření svých osobních cílů (Goals), které se pak přenesou zpět do přístroje. Upřímně řečeno cíle typu „spálím 200kcal během následujících 7 dnů“ jsou ale spíše určeny k rekreačnímu využití přístroje než k řízenému tréninku výkonnostního sportovce.

Závěrečné hodnocení

Klady (+) : jednoduché ovládání, pouze základní a podstatné funkce, kompaktní a moderní design, robustní a velmi dobře přilnavý řemínek, velký a dobře čitelný displej, Garmin Connect zajišťující upload dat prostřednictvím internetu přímo na server

Zápory (-) : chybí možnost nastavení zobrazovaných údajů na displeji, životnost baterie při využívání GPS by mohla být delší, nefunkční GTC software (bude snad opraveno v nové verzi), komplikovaný přístup do menu přístroje, nepraktické ukládání výsledku aktivity

Celkově jsem byl se sporttesterem Garmin Forerunner 210, i přes drobné výhrady,  velice spokojen. Jako běžec a inline bruslař jsem zejména uvítal možnost nastavení intervalového tréninku, dále nastavení jednotlivých zón srdečního tepu a taktéž možnost nastavení zvukového upozornění při překročení tepového maxima/minima. Dále se mě líbila přehlednost a jednoduchost všech funkcí, které lze v přístroji nalézt. A právě skutečnost, že přístroj není přehlcen zbytečnostmi ale hlavně těmi funkcemi které jsou opravdu důležité, považuji za největší klad tohoto modelu.

Je pochopitelné že ne každý se spokojí pouze s tím co přístroj nabízí a má daleko přísnější kritéria pro výběr sporttesteru (zejména v oblasti řízeného tréninku), já osobně si však myslím že pro většinu sportovců jsou funkce modelu Forerunner 210 více než dostačující.

8/10
  

František Míček

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: vyhledání GPS signálu

(František Míček, 5. 9. 2011 20:55)

Martine, díky za postřeh a komentář. Já i když jsem většinou vybíhal ze stejného místa, musel jsem počkat asi minutu než se nalezl signál (to celkem jde). Někdy jsem to řešil tak že jsem vyběhl aniž by signál byl nalezen, těch pár metrů mě nevadilo. Horší to bylo v případě intervalů, nějak se to už pak "nechytlo".

Re: Re: vyhledání GPS signálu

(Martin Hejný, 5. 9. 2011 21:58)

...ono je to zvláštní, protože když zapneš třeba autonavigaci od Garminu, můžeš stát na místě nebo jet dvoustovkou a signál to najde za stejnou dobu, což u sporttesterů Garmin neplatí. Mě to zpočátku otravovalo život, když jsem se protáhl doma, dvojitou kličkou na botách udělal ve výtahu a tester zaplnul při rozběhu, stávalo se, že jsem na signál čekal třeba minut, tak jsem googloval, prolezl anglická diskusní fóra a našel tuhle informaci a fakt to funguje, na pár vteřin na chodník a signál je hned, akorát už si nezavazuju dvojitou tkaničku ve výtahu, páč mám na to těch pár vteřin, než přístroj naběhne... tedy píšu o 305 ce, ale informace by měla platit pro sporttestery Garmin obecně