ISC Praha - Speed Skating Team

LifeInLine (1.5.2011, Hradec Králové)

 REPORTÁŽ  Navzdory poměrně chladnému a větrnému počasí se v Hradci Králové na prvních letošních závodech na území České republiky sešlo téměř 450 bruslařských nadšenců všech věkových kategorií. Zároveň se jednalo i o první ze závodů populárního seriálu LifeInLine a tak každý byl i trochu zvědavý, s čím vyrukují ostatní.

A tak se zdravili staří známí, ukazovalo se kdo má co nového a chlubilo se kdo jak co a proč nedělal. Nás může těšit že letošní premiéry se zúčastnilo 15 členů našeho klubu, kdy z těch pravidelně jezdících jsem chyběl jen já (závod ve Frankfurtu), Pavel Zajpt (soustředění ve Flaemingu) a Jarda Zíka (křtiny). Pro Pavla to měla být poslední závodní příležitost před nadcházejícím European Masters v německém Dampu, ale všechno bylo jinak a Pavel jen suše konstatoval že „letos pojedu jeden závod a to na Evropě, tam vyhraju a ukončím sezónu“. Pavle, držíme Ti palce a doufáme že svůj slib splníš!

I když pro většinu našich závodníků to byl tedy první opravdový test v nové sezóně, Gigasport ISC Team se rozhodně neztratil, o čemž svědčí doslova medailová žeň, kterou jsme v Hradci zažili. Posuďte sami: 2x první místo v kategorii, 1x druhé místo v kategorii, 3x třetí místo v kategorii a dva největší úspěchy, kterými jsou 3. místo Karolíny Novákové mezi ženami na půlmaratonu a celkové 7. místo Martina Kuchaře na téže trati. Gratulujeme!

Dodejme že v Hradci zvítězil na desetikilometrové trati Jakub Makalouš (Bootcamps-K2) v čase 18:07 a v půlmaratonu byl nejlepší Ondra Suchý (BZK Slavia Praha), který zvítězil v čase 39:58.
V ženách pak dominovala Nicol Hlůšková (BO Insportline Žďár nad Sázavou) na desítce časem 19:02 a Kateřina Novotná (KSB Benátky), která zvítězila v půlmaratonu v čase 42:55.

A jak to tedy v Hradci Králové všechno probíhalo? Na to jsme se již zeptali samotných aktérů závodů a zde je tedy malá týmová rekapitulace:


Martin Kuchař, celkové 7. místo v půlmaratonu, 1. místo v kategorii M4 (čas 41:11)

Martin jel na hranici svých možností a zde je jeho komentář:

„Závodilo se od prvního okruhu.Tam proti větru, do cíle po větru.Ve druhém kole za to vzal Ondra Suchý a s Adamem Adltem poodskočili se mnou v háku. Bohužel jsem tam dlouho nevysmrděl a dost jsem si to prásknul a tak jsem nechytil nástup Pospíšilíka, Goreckého a Pecky, kteří se to snažili dorazit. Zůstal jsem tam s Matějem Pravdou a kolo jsem se vzpamatovával ale ztráta nebyla ještě neřešitelná.Po obrátce za cílem jsem to ještě jednou zkusil doklepnout a dostal jsem se tak 10m za 1.skupinku. Jenže zrovna si vlezl na špici Ondra a tak jsem to nedal! Počkal jsem tedy na Matěje Pravdu a s Jakubem Makaloušem jsme to dojeli až do cíle, kde Matěj vyhrál naši skupinku a já byl 2., takže celkově 7. místo. Teď už vím jak na tom jsou ostatní a znám i svoje limity. S hlavou se včera o 3. flek dalo bojovat, ale lepší bylo zjistit své možnosti a to jak jsou na tom ostatní, než si po závodě říkat mohl jsem to zkusit apod. Já to zkusil a musím si, ač nerad,  přiznat, že Ondra s Adamem byli pro mne včera nehratelní, se zbytkem už s trochou taktiky mohla být rozumnější řeč”

Tak tolik tedy náš nejúspěšnější závodník a naše želízko v ohni na nadcházejícím European Masters, Martin Kuchař, který se nebál kriticky zhodnotit své vlastní možnosti, ale též sportovně uznat kvality svých soupeřů. Takže Martine, nedá se nic dělat ale příště do toho musíš prásknout víc, aby Ondra s Adamem jeli v háku za tebou. Každopádně gratulujeme!


Karolína Nováková, celkové 3. místo mezi ženami v půlmaratonu, 3. místo v kategorii Z2 (čas 45:00)

Karolína předvedla velmi precizní jízdu, kdy při absenci své sestry Kamily vytušila svojí šanci a s přehledem si dojela pro 3. místo mezi ženami.

A co k tomu dodává samotná Kája?

„Závod se mi velice líbíl, díky silnému vítru byly ale ztížené podmínky. Bylo to náročné, ale odměna se dostavila! Stačilo se jen schovat do správného "balíku" a držet se zuby nehty.  Moje poděkování patří hlavně mému tatínkovi a trenérovi v jedné osobě, který mě v průběhu závodu pomohl a psychicky podporoval. Dále bych chtěla poděkovat ...“

Kájo, už není třeba dále děkovat (nepředáváme zde České lvy), my děkujeme tobě za vzornou reprezentaci klubu a na příští výroční schůzi zcela určitě obdržíš od našeho předsedy nějakou malou pozornost např. v podobě propisovací tužky, jelikož není závod aby někdo z vaší rodiny nestál na stupních vítězů! Gratulujeme!


David Novák, celkové 12. místo v půlmaratonu, 1. místo v kategorii M3 (čas 42:46)

David, čerstvý vítěz své kategorie Sprint Cupu v Benátkách nad Jizerou, patřil k největším překvapením půlmaratonského závodu. Kdo by čekal že zrovna David, který dokončil v roce 2009 půlmaraton v Berlíně v čase 50:10 bude patřit k těm, kteří znepříjemní závod těm největším favoritům!

Jelikož David byl se svým výkonem také spokojen, slovo dalo slovo a David se z námi ve stručnosti podělil o své zážitky z Hradce. Zde je jeho komentář:

... o cestě

„Předpověď v rádiu : bude pršet! U Libice nad Cidlinou předjíždíme Sergeje a on se poslušně chytá do háku (týmová spolupráce vozidel VW Passat). Pohodička před Hradcem (neprší, ale fouká jak na podzim - nu jedem na letiště, takže co jiného než Luft čekat, že) …”

… o Hradci

Na první křižovatce dávám levý blinkr, Sergej pravý – zde se spolupráce rozchází. Sergej stáhne okénko a ptá se kudy na letiště, po mém ujištění “pojeď za mnou” se mě Eva zeptá, jestli vím kudy … odpověď zní jasně:  kouknul jsem do mapy a mám to v hlavě! Odpověď Evy zní jasně: “A jéje, takže bloudíme!” Chyba, hlava nezklamala, nenechal jsem se obelhat cedulemi letiště a jedu si svojí lajnu až na místo určení. Hurááá. P.S. Přiznávám, že jsme se výjimečně neztratili, což k mé x-leté praxi dispečera kamionů moc nesedí, ale budiž.”

… o setkání s přáteli

“Přišlo mi to jako když přijdou děti po Vánocích do školy a každý ukazuje, co má nového: tenhle brusle, tenhle kolečka (ty vole,von(a) jede na 110!), tenhle dres (tým) - byly tam zajímavé obměny oproti posledním závodům v loňském roce. A teď ty líbačky a gratulačky. Je to hezký, jak se lidi rádi vidí a vítají, jen já se měl na ty líbačky s holkama oholit (sedmidenní vous není tím pravým lákadlem!)”

… o svačince

“Jedem na vajíčka na tvrdo (Eva i já). Eva ho rozbíjí o mojí hlavu, což má ovace u osazenstva naší partičky, u mě to má za následek lehkého otřesu mozku (dobrá, přeháním). Uvidíme,co s námi vajíčkový pohon provede.” (muselo Ti Davide aspoň trochu přeskočit, jinak by ses tak nerozepsal!, pozn. autora)

… o soupeřích

“Tak kdo nám chyběl: Sáblíková (nevím kde byla), Krupka (závody v Německu), Lochman (závody v Německu, on ještě neukončil kariéru ?!?), Míček (závody v Německu, čím delší tím lepší, viď), Zíka (křtiny, no když myslíš Jardo), Petr Čížek "Zorg" (jak on říká, v piči...prý je tam 365 dní v roce, chudák malá), takže téměř MČR na 21km ... bylo mi z té konkurence zle a běhal mi mráz po zádech ... a co bylo nejhorší: všichni nadržení na start, jak kdyby je čekalo něco pěknýho!” (díky Davide že jsi mě vůbec jmenoval a navíc zařadil před Jardu, to nezkousne!, pozn. autora)

… o závodě

“První lajna na startu (hledám Evu - malá, novej dres, no k nenalezení. A už jí vidím! 1 min. do startu a Eva se prodírá davem, pardon, pardon, pardon a už je za mnou), vedle mě Peter Ambrus (i-riders), který mi hned po startu uštědřil direkt pravým loktem, takže nádech a jedeme dál. Tempo, jako když máme závod na jedno kolo, za tohle tempo by se nemuseli stydět sprinteři na 200m, ale pokyn před startem od Jardy Hroudy zněl jasně, "Na začátku to pojede jako kráva, tak si to nenech uject", tak jedu jako kráva, hledám Martina Kuchaře a jeho zadek, abych se za něj pověsil (chyběl mi dvorní vodič Jarda Zíka). A co ten Martin? Nastupoval v čele všem těm esům a jeden nástup a druhej nástup (v cíli jsem se ho ptal, co bláznil, prý to chtěl roztrhat. Poznámka: Martin zajel super závod, klobouk dolů, jak prohnal ty esa). Pravda je, že to roztrhal víc, než se roztrhalo nebe nad hradeckým letištěm. Další dva okruhy si téměř nic nepamatuju (tupě jsem jel vítr nevítr, postupně odpadl od těch nej. es, hledal nějakého spolubojovníka - nejblíž byl Petr Bílek "Pumpař", kterej se mi za půl okruhu vypařil někam dozadu. Jeřábek ze Šumperka, to samý ... no to je bezva, tak tady fouká jak na větrný hůrce a já to pojedu sólo?)”

David si srkne ionťáku a pokračuje v poutavém vyprávění:

“A najednou se to roztrhalo úplně, naštěstí mě dojela skupina: Drastich, Kowalik -polská to dívka (prej je hustá = dobrá), Ptáčník. Slovo si vzal "Pták" a začal organizovat (připomínal mi Martina Kuchaře v Račicích) stíhací jízdu. Jelo to jak z praku a najednou jsme sjeli Boba Němečka, zebru Kuděláska a kupodivu i Katku Novotnou, kteří nestačili tempu Suchého, Adlta a spol. Stále pod taktovkou "Ptáka" jsme jeli dál a dál po větrem bičováni i hnáni, to zní jak z kovbojky. Jasno začalo být později, skupina se vyselektovala ("Pták" odpadl, asi ho to sfouklo a Drastich někde "vykysnul") a zůstal jsem tam s Bobem, zebrou, polskou nadějí a olympijskou nadějí, takže jediný bez nadějí na dobré umístění v téhle skupině jsem se cítil já..

2 kola do cíle:
Bob prý nemůže - nedrží mu nohy (dost podstatný, když má brusle na nohou), zebra se mnou nekomunikuje (asi jsme nenašli společnou řeč, já umím akorát řehtat jako kůň), holčina z Polska na mě mluví při střídání polsky (nemusím být zrovna nejchytřejší, abych rozpoznal, že říká, že nebude střídat) a Novotná (taky se jí nelíbilo tahat kluky), takže nějak střídáme jen klucí, ale spolupráci jsem si chlapci představoval jinak ... a skupina za námi to cítí a ze všech sil to zkouší dotáhnout (v naší skupině až na mě samej sprintersky vybavej jedinec, takže těm je jedno, kde jedou (skupina tahle nebo tamta), stejně to ve sprintu narvou a urvou)

1 kolo do cíle:
S touhle partou nemá cenu čekat na sprint, tak nastupuju co každých 25m a znova a znova, snad je setřesu, nohy drží. 200m před cílem to zkouším z posledních sil urvat, buď a nebo ... takže to nebo  = nesetřásl jsem je!

V cíli kluci:
9.zebra (to mu nedaruju)
10.Bob Němeček
11.já

V cíli celkově:
9.zebra (to mu nedaruju :-)
10.Bob Němeček
11.Novotná
12.já
13.Kowalik”

(takže na Kowalik zůstal pacholik, alespoň něco, pozn. autora)

… o pocitech v cíli

“Radost i zmar, ale počkejte vy sičáci, až se naučím bruslit a na nohou budu mít minimálně 3x110 a 1x100 ha ha ha a pak??? -  “To budete koukat," jak říkala Škopková ve Slunce, seno, ....”

(jahody, Davide, jahody, pozn. autora)

… o Jardovi Hroudovi

“Jarda nám tentokrát nezávodil, ale jmenoval se do pozice hlavního kouče. Nervóznějšího jsem ho už dlouho neviděl, málem se z toho "zhroudil", ale v cíli bylo vidět, jak má radost, jak je pyšnej. Jen Jardo nezapomeň, chce to mít tak trochu všechno v p..i  :-)”

… o cestě zpět

“Tak partičko, sejdeme se na...no na Mc´Donalds zastávce, kde jinde. A už je tu máme (Petr Bílek, Monča Tyrová, Rosťa, Kuba, Eva, David...) no pár Vás tam chybělo, ale dali jsme si nějakou tu Mc´prasárničku i za Vás!)”

(tohle vědět tak vám tam toho Matěje Krupku vyložím, aby to nemusel jíst u mě v autě, pozn. autora)

Takže to byl Davidův stručný komentář, doufejme že příště bude ještě sdílnější a jeho postřehy se stanou námětem pro celý článek. Davide, samozřejmě gratulujeme ve skvělému výsledku! Davidovi se dodatečně omlouvám, že jsem uvedl chybné pořadí jeho kategorie – David ve své kategorii zvítězil.


Martin Jirsa, celkové 20. místo v půlmaratonu, 3. místo v kategorii M4 (čas 44:35)

Martin se bohužel vzhlůedem k svému časovému zaneprázdnění ke svému medailovému umístění písemně nevyjádřil, jen vzkázal že “Závod se mi velice líbil, protože se závodilo, počasí bylo příjemné a byl jsem velmi překvapen že jsem byl na 3. místě, protože jsem to vůbec nečekal”.

Jsme Martine rádi že se ti závod líbil a doufáme že rychlokurz Jardy Hrouby “double push snadno a rychle za 20 minut” padne na úrodnou půdu a staneš se naším černým koněm na mistrovství Evropy veteránů v německém Dampu.


Tereza Klimešová, celkové 5. místo mezi ženami v půlmaratonu, 4. místo v kategorii Z2 (čas 46:43)

Tereza patřila k příjemným překvapením. Jak sama říkala, moc toho letos nenabruslila, snad jen pár dní v Račicích se dá považovat za něco podobné tréninku a snad i výběh na Říp jí otevřel nové obzory!

A tady je Terezin komentář:

“No hele z mého pohledu to byl fajn závod, špatné bylo to foukání, hodně lidí kvůli tomu vytuhlo a taky proto, že to na startu přehnali, vystartovali jak na 500m závod, ale už to neudrželi. Já jela jak to šlo - spíše to ale nešlo a taky jsem dost vytuhla, ale co se dá dělat … Co já vím, tak Kuchtík jel v prvním balíku, ale jak sám řekl, dvojice Suchý, Adlt je uplně někde jinde. Marek vytuhl, protože přetáhl start. Já jsem jela dle svých současných možností, skvěle zajela Karča Nováková, Evča taky říkala, že vytuhla, ale myslím, že v celku si to všichni užili.”

Jak je vidět závod byl především ve znamení tuhnutí, aneb kdo nevytuhnul tak vykysnul a kdo nevykysnul tak si dojel pro medaili.

 


Eva Šodková, celkové 6. místo mezi ženami v půlmaratonu, 5, místo v kategorii Z2 (čas 48:07)

Eva měla být naším tajným trumfem, zejména při neúčasti Kamily Novákové, a očekávalo se že Eva zaútočí na medailové pozici, posilněna úspěchem z Benátského Sprint Cupu. Bohužel se tak nestalo a musíme tedy společně hledat příčiny takového neúspěchu a vyvodit i patřičné závěry do dalších bojů o pohárové příčky.

Eva byla pochopitelně zklamaná ale přesto se nám svěřila se svými postřehy. Bohužel jak bylo patrné z původního příspěvku, v redakci nám zařádil tiskařský šodek, za což se Evě omlouvám. Zde je již správné znění jak nám jej poslal Evin tiskový mluvčí David:

“Na startu jí tam někdo "hamstal" v cestě, takže dojížděla to šílené tempo a jako bojovnice (jak jinak) dojela..Když zapomeneme na olympijskou a polskou naději, tak tu na ní čekal krásný boj o 3.místo s Karolínou Novákovou z našeho týmu..Celá 4 kola to tak vypadalo a Eva se držela ve vražedném tempu na 4.pozici. Pak se stalo něco, nad čím ještě dneska přemýšlíme u rodinného krbu, prostě křeč v noze, těžké nohy a boj s větrem, se sebou, se soupeřkami, prostě se vším. Eva zkoušela chytat skupinky jedoucí za ní, přesto nohy ne a ne. Tady musím před Evou smeknout, že to nezabalila, ale dojela na myslím pěkném 6.místě v ženách. Jak jí znám, ona se kousne a v Praze uvidíme její malou postavu opět schovanou v nějaké předním balíku.”

Tolik tedy Eva, perem Davida, resp. David, jménem Evy. Věříme že v Praze už to bude ta Eva kterou známe jak ze závodů, tak i z předních stran světových deníků (viz. Prachatický deník Prachatice News).


Michal Nepovím jako host, celkové 30. místo v půlmaratonu, 5. místo v kategorii M4  (čas 46:10)

Nepáč, který jezdí za Gigasport ISC jako host, byl ve svém komentáři velmi opatrný a to záměrně, protože jak sám přiznal, má obavu jeho neopatrné vyjádření v tisku nevedlo ke zrušení hostovačky a odchodu zpátky do Sokola.

Takže Michal jen ve zkratce:

„Raději se vyjádřím hned, abych jako věčne hostující nedostal od předsedy nějakou důtku! O závodě už bylo všechno řečené, co se týká mě, tak na to co jsme k té dobové
recesi očekávali, tak jsem se závodem, organizací i počasím vcelku spokojen, skoro i s výsledkem, kdybych to neodtáhl v tom větru 3 kola sám tak to mohlo být o chlup lepší. Trochu se dostávám i z té krize, tak snad to bude už jen lepší!“

Michale, držíme palce! Pro ty kteří snad nevědí: Michal byl na závěr račického soustředění podroben těžké kritice svého závodního stylu, ale vzal si vše k srdci a na závodě se ukázal ve velmi dobrém světle.


Marek Miniberger, celkové 50. místo v půlmaratonu, 12. místo v kategorii M4 (čas 49:26)

Marek byl jedním z prvních, kteří odpověděli na mojí žádost o stručný komentář ze závodů zejména z toho důvodu, že měl obavu že pokud rychle nenapíše, mohl by také obdržet obálku se zlomenou tužkou …

Markova forma na závěr soustředení v Račicích gradovala a tak jsme byli všichni zvědavi, jak se mu povede v ostrém startu sezóny. Výsledek nebyl takový jaký by si i Marek sám přál a odpověd na otázku proč se nadařilo lze najít i v Markově pozávodovém komentáři:

“První kolo se jela na mne kaše, kde byli snad všichni, chvíli jsem jel v háku za Katkou Novotnou a když jsem byl kaše syt (asi tak po dvou kolech), raději jsem odstoupil abych vše zas nevyzvracel, do konce závodu jsem pak už jen tak kroužil a hlavou se mi honila myšlenka sundat brusle, lehnout si do trávy, pozorovat oblohu a ukončit to utrpení, které jsem si prožíval neb jsem měl už značne vypáleno. Jediné, co mne v tom bránilo, byla poučka, kterou jsem si někde v něčem kdysi četl, že základem úspěchu na cestě sebezlepšení je i umění dokončování závodu i když závodník prožívá vnitřní muka! V mém případě to tedy bylo 49:23 min.”

Marku, Tvojí snahu o dokončení závodu velmi ceníme a ostatní by si z Tebe mohli brát příklad  (Petr Novák, Petr Bílek). Nezbývá než Ti vyseknout poklonu!


Jakub Vočka, celkové 37. místo na Fitness desítce a 6. místo v kategorii M3 (čas 20:05), celkové 49. místo v půlmaratonu a 9. místo v kategorii M3 (čas 49:25)

Jakub byl jediným závodníkem klubu, který se zúčastnil odobu závodů, jak Fitness desítky tak i půlmaratonu a oba i úspěšně dokončil. Jakub je odhodlaným bruslařem a i když prostor pro zlepšení tady určitě je, musíme vyzdvihnout Jakubovu snahu, která již přináší své první plody. Jen tak dál, Jakube!


Rostislav Šticha, celkové 61. místo v půlmaratonu, 14. místo v kategorii M4 (čas 50:51)

Rosťa patří k našim nezkušenějším závodníkům a závod byl pro něho dobrou přípravou před blížícím se maratonem v rámci European Masters.


Monika Tyrová, celkové 55. místo v půlmaratonu, 7. místo v kategorii Z2 (čas 49:49)

Monika patřila rozhodně k příjemným překvapením závodu a snad jen jmény nabitý kategorie Z2 jí připravila o lepší umístění.


Daniela Veverová, celkové 79. místo na Fitness desítce, 3. místo v kategorii Z4 (čas 22:03)

Daniela byla dalším příjemným překvapením, soupeřek se nezalekla a velmi sympatickým výkonem si řekla o bronzovou medaili v kategorii Z4! Blahopřejeme!


Jakub Vít, celkové 111. místo na Fitness desítce, 24. místo v kategorii M1 (čas 24:30)

Jakub byl naším nejmladším závodníkem a jediným zástupcem v kategorii M1, přčsto podal bojovný výkon a věřímě že v budoucnu se stane naším želízkem v ohni!


Petr Novák, celkové 10. místo na Fitness desítce, 2. místo v kategorii M4 (čas 18:16), nedokončil půlmaraton

Petr po delší absenci od závodění si vystřihl desítku ve velkém stylu a dojel si pro krásné 10. místo a zároveň 2. místo ve své kategorii.

Bohužel ve svém druhém vystoupení na půlmaratonu musel odstoupit již ve druhém kole, ale i tak byl velikou morální podporou pro svoji dceru Karolínu.


Petr Bílek, nedokončil půlmaraton

Petr Bílek patří k našim nejlepším závodníkům, bohužel v poslední době přibývá  závodů které Petr nedokončí a Hradec Králové nebyl v tomto směru výjimkou. Doufejme tedy že příčinou nebylo nic vážného a přejem Petrovi spoustu dalších, třeba i dokončených, závodů.


Tak takové tedy byly závody v Hradci Králové, někomu přinesly radost, někomu zklamání, ale všem společně skvělý den plný zajímavých zážitků. My se již všichni těšíme na další bruslařské setkání na v České republice, které bude již 17.5. a to na Rohanském ostrově v Praze, kde je na pořadu druhý závod seriálu LifeInLine.


Stránky závodu: http://www.lifeinline.cz/cz/aktuality/aktuality/ve-vetrnem-hradci-kralove-vyhrali-novotna-a-suchy
Výsledky: http://www.lifeinline.cz/cz/hradec-kralove-2011/vysledky-hradec-kralove-2011


František Míček

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář