REPORTÁŽ  Blížící se bruslařské soustředění v Račicích a hlavně předpokládané hezké počasí způsobily, že tentokrát jsme na závody do Spreewaldu jeli v nebývale velkém počtu, který se od několika minulých závodů dokonce zčtyřnásobil – prostě doposud jsem jezdil jen já sám, teď jsme jeli 4. Někteří si chtěli otestovat formu před soustředěním (Jarda), další si pak chtěli užít perfektní německou organizaci závodů (já a Daniela) a byli i tací, kteří si jeli do Německa hlavně pro okurku (Martin). Specialitou místních závodů totiž je, že místo medaile se zde předávají originální okurky – k jídlu sice nejsou, ale dají se výborně použít jako těžítko!

 REPORTÁŽ  Již po pražském běžeckém půlmaratonu bylo jasné, že pokud bude v nejbližsí době nějaký další běžecký závod, nikdo se mnou už nepoběží. Pavla bylo těžké přesvědčit už na ten půlmaraton, takže si nedokážu představit co by mě asi řekl, kdybych mu nabídl ještě něco delšího než 21km. Asi by mě poděkoval. I Martin se vyjádřil v tom smyslu že běhání je krásné, ušlechtilé, ale už to stačilo. A tak po pouhých dvou běžeckých závodech jsem oběma stačil ten běh natolik znechutit, že jakákoliv zmínka o běhu u nich vyvolává velmi, ale velmi  depresivní stavy. Tím pádem bylo více než zřejmé, že do Lince si pojedu tentokrát zaběhnout maraton jen já sám.

 REPORTÁŽ  V rámci víkendového sportovního dvojboje mě po sobotním běžeckém půlmaratonu v Praze čekal druhý den neméně zajímavý závod a to inline půlmaraton v Berlíně. Počasí naznačovalo že tentokrát, na rozdíl od loňska, by se nemuselo jet na vodě a tak jsem se do Berlína vysloveně těšil – zejména na bratwurst který si dám po závodě. Ač se jedná o jeden z nejlépe obsazených jarních půlmaratonů, kde je v podstatě úspěch dojet někde do stovky, nepodařilo se mě nikoho dalšího z klubu ukecat aby se mnou jel. Martin Kuchař po včerejším běhu řekl že se jde spolu s Jardou Zíkou a Markem Minibergerem vyjezdit do Račic a Pavel Zajpt prohodil něco v tom smyslu, že pokud nohy dovolí, půjde na Ladronku.

 REPORTÁŽ  I když běžecká sezóna je víceméně stále na svém začátku, pro některé z nás (Pavel, Martin) byl právě Hervis Prague Half Marathon takovou tečkou za jejich letošní, nebál bych se napsat „jepičí“, běžeckou kariérou. Druhý, a zároveň poslední společný závod (pochybuju že je ještě na něco ukecám!) jsme si dali právě o uplynulém víkendu a kde jinde než v Praze. Pokud Kbelská desítka byla díky své desetikilometrové vzdálenosti jen slabým běžeckým odvárkem, pražský půlmaraton byl již opravdovou výzvou! Dokonce i slunce si uvědomilo závažnost situace a rozhodlo se že se půjde podívat, co že se to vlastně děje, takže na nás čekal vskutku letní, slunečný den.

 REPORTÁŽ  Pokud minulý víkend byl na pořadu jediný závod v německém Ortrandu, tento víkend se se závody přímo roztrhl pytel - jely se celé dva závody! I když maraton v Trevisu byl hodně lákavý, dali jsme přednost nedaleké Bratislavě. No nedaleké, stále jsou to 3 hodiny jízdy a protože registrace byla pouze do 8:30, museli jsme vyjet hodně brzy, ve 4:00. Navíc aby toho nebylo málo, tuto neděli se měnil čas ze zimního na letní a tak náš výlet by se dal podle filmu „3:10 vlak do Yumy“ parafrázovat jako „3:10 auto do Bratislavy“,  protože jsme vlastně vyjeli ještě za zimního času. 

 REPORTÁŽ  Existují závody které se dobře pamatují (Stožecká brusle), které se dobře vyslovují (Brno Inline Marathon), případně závody které se nejen dobře pamatují a vyslovují, ale také výborně jezdí (Račice). Na druhou stranu pak existují ale i závody, které se nejen špatně pamatují, které je prakticky nemožné vyslovit a které se díky své trati rozhodně nestanou mekkou bruslení. Mezi takové závody patří i Schneeglöckchen, jehož druhého ročníku jsem se o minulém víkendu zúčastnil.

 REPORTÁŽ  Pokud jsem minulý týden psal, že běhu v Kbelích se zúčastnila minivýprava ISC, pak účast na populární Pečecké desítce byla ještě menší – do Peček jsem totiž odjel sám! Bruslařská sezóna ještě nezačala a tak je zatím čas věnovat se i jiným, u mě běžeckým aktivitám.

 REPORTÁŽ  I když bruslařská sezóna je teprve přede dveřmi, tak ta běžecká odstartovala právě o uplynulém víkendu. ISC je sice klub bruslařský, ale v rámci zimní přípravy jsme u ostrého startu běhů v roce 2011 nemohli chybět ani my.

A tak se naše minivýprava (bez Marka Minibergera) ve složení já (František Míček), Martin Kuchař a Pavel Zajpt sešla v sobotu 5.3. 2011 v Kbelích, abychom se zúčastnili jubilejného 25. ročníku Palestra běhu - Kbelská desítka.